Podle staré čínské legendy se v dávných dobách, kdy lidé trpěli nedostatkem potravin a hladem, mezi nimi zjevil pes, který měl na ocase pět neznámých zrníček. Lidé je zasadili a vypěstovali novou plodinu - rýži. V dnešní době se pěstuje mnoho druhů rýže, ale na sushi můžete použít pouze jeden speciální druh sushi rýže.
Kde se vzala sushi rýže?
- V dřívějších dobách bylo potřeba udržovat ulovené a naporcované ryby co nejdéle čerstvé, proto se nakládaly mezi rýži a umyté kameny.
- Tlaku kamenů, vlhkost a teplota udržovaly rybí maso déle čerstvé. Přirozené kvašení neboli fermentace způsobila nakyslou chuť rýže, která je základem vzniku sushi.
- Rýže nebyla určená k jídlu, ale po delší době se změnil způsob nakládání ryb a začala se jíst i rýže.
- Později se příprava zrychlila, ryby se nakládaly s použitím rýžového octa, který je taktéž nezbytnou ingrediencí pro přípravu sushi a výsledek se začal podobat dnešnímu sushi, které známe ze sushi barů a restaurací
Jak se rýže pěstuje a kolik jí sníme?
- Rýže je v Asii dodnes velmi ceněna, proto ji většinou nemísí s jinými surovinami a výrazným kořením, ale snaží se zachovat její přirozenou chuť a aroma.
- Zvykem je podávat rýži v samostatné misce, která je uložena uprostřed stolu.
- Každý rok se urodí přibližně 680 milionů tun rýže. Jelikož je rýže základní potravinou pro většinu národů Asie, její průměrná roční spotřeba je 150 kilogramů na osobu. Pro srovnání: Evropan sní kolem 3 kg rýže ročně.
- Nejvíce rýže se pěstuje a zároveň i spotřebuje v Číně, Indii a Indonésii. Současné pěstování rýže je vysoce mechanizované a téměř veškerá výsadba a sklizeň se provádí strojově. Rýžová semena se nejprve namočí ve vodě a zasadí se do zásobníků pod kryty. Když jsou rostlinky dostatečně velké, zasadí se venku. Listy dorůstají do výšky až jednoho metru.
- Rýžová pole pokrývají mnoho strání ve venkovských částech Japonska.
- Velká část země je hornatá, proto je rozloha zemědělské půdy omezená. Vzhledem k velké poptávce po rýži se nyní rýže pěstuje i v Kalifornii a Austrálii.
Jak se rýže zpracovává?
- Po sklizni následuje sušení a čištění od nestravitelných plev. Výsledkem je hnědá naturální rýže v jemném otrubovém obalu. Taková rýže je sice tvrdá i po delším vaření, ale obsahuje mnoho výživných látek a bílkovin.
- Klasická bílá rýže se získává obrušováním a leštěním rýže natural. Tímto opracováním se však ztrácí téměř 50-90% vitamínů.
- Ve 40. letech minulého století přišli Američané s inovativním způsobem zpracování zrn, při kterém se plev zbavená rýže ve vzduchotěsné nádobě namáčí do horké vody. Tak se uvolňují vitamíny a minerály z vrchních vrstev a pod vysokým tlakem se doslova natlačí do jádra.